Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

B. Braun jako generální partner ČSIM

1. Říjen 2008

B. Braun jako generální partner ČSIM

Společnost B. Braun Medical dlouhodobě podporuje vzdělávání lékařů a je trvalým partnerem na poli intenzivní medicíny
a anesteziologické péče. V roce 2007 se velmi brzy po založení společnosti ČSIM stala jako první jejím generálním partnerem.

Rozhovor s Vladimírem Černým, předsedou České společnosti intenzivní medicíny, nejen o této společnosti

Obrátili jsme se na doc. MUDr. Vladimíra Černého, Ph.D., FCCM, předsedu České společnosti intenzivní medicíny (ČSIM), přednostu Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN v Hradci Králové, a položili mu pár otázek.

Pane docente, popište nám prosím krátce, koho sdružuje společnost ČSIM.

ČSIM sdružuje představitele naprosté většiny oborů, v jejichž náplni či jejichž součástí činnosti je péče o nemocné s požadavkem intenzivní péče. Jedná se zejména o obory anesteziologie a resuscitace, vnitřní lékařství, chirurgie a v neposlední řadě pediatrie. Nezapomínáme však ani na tzv. „malé obory“, které mohou být sice hendikepovány z pohledu možnosti získání dostatečného množství hlasů pro zastoupení ve výboru, ale i tyto „malé obory“ mohou mít své potřeby a problémy v otázkách intenzivní péče. Ve výboru ČSIM proto existuje mechanismus, který zajišťuje účast představitelů „malých oborů“ při jednáních výboru tak, aby stanoviska a názory jejich představitelů nebyly přehlíženy. Členy ČSIM jsou ale i nelékaři (zdravotní sestry pracující na ARO/JIP, studenti medicíny, záchranáři).

Můžete nám přiblížit klikaté cesty vzniku společnosti a její vývoj k dnešní podobě?

Vzniku ČSIM předcházelo velké množství formálních i neformálních diskuzí na půdě všech oborů, které se na péči o kriticky nemocné podílejí a které jsem již zmiňoval. Platforma Sekce intenzivní medicíny České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny jako možné místo k prosazování názorů a zájmů byla pro některé obory příliš úzká a vznik ČSIM byl jediným kompromisním řešením množiny názorů a postojů v danou dobu. Celý proces vzniku ČSIM byl pak akcelerován ustanovením nového oboru „intenzivní medicína“ v roce 2004. V současnosti probíhají přípravy na další volby
do výboru ČSIM, protože první volební období výboru bylo určeno jen na dva roky (2007-2008).

Jak hodnotíte přínos generálního partnerství společnosti B. Braun Medical pro ČSIM?

Přínos partnerství s komerčním subjektem je pro odbornou společnost stejný jako partnerství v jiných oblastech života. Záleží vždy na tom, jak umíte navzájem komunikovat, jak umíte dát najevo, co od partnera očekáváte a současně co jste ochotni do vztahu dát. ČSIM se snaží být otevřeným a srozumitelným partnerem pro všechny komerční subjekty, jasně formulovat, co partnerovi může nabídnout a za jakou cenu.

Podpora farmaceutických firem bývá někdy považována za něco nesprávného, a někdy dokonce za synonymum korupce. Málokdo z odpůrců uvedené podpory (či partnerství, což je jen pro někoho možná přívětivější název pro podporu) však zná odpověď na otázku, z čeho by část aktivit prakticky většiny odborných společností byla financována. Jsem zastáncem maximální otevřenosti a transparentnosti a jakákoli podpora v souvislosti s odbornou činností musí být jasně deklarována.
 
Přínos partnerství s B. Braun Medical je pro ČSIM jednoznačný - jde zejména o podporu vzdělávacích aktivit pro odbornou veřejnost různými formami (kongresy, sympozia, školení), výzkumných projektů apod.

Jaký může být přínos partnerství s ČSIM pro společnost B. Braun Medical?

Z pohledu marketingu oslovení většího počtu potenciálních zákazníků, za mnohem významnější však považuji budování pověsti partnera, kterému nejde jen o výši prodeje, ale který klade důraz na vzdělávání a šíření nových poznatků mezi odbornou veřejnost. Příkladem může být Aesculap Akademie, která široce přesahuje hranice oboru intenzivní medicíny a kterou považuji bez nadsázky za nejlepší dlouhodobý projekt (odborně i logisticky) kontinuálního vzdělávání v České republice organizovaný komerčním subjektem.

Na červnovém kongresu ČSIM v Plzni jste osobně uspořádal setkání s partnery společnosti a kongresu. Můžete nám nastínit, co bylo hlavním tématem jednání, jaké byly reakce a očekávání účastníků?

Tématem jednání byla prezentace ČSIM, zejména vymezení jejího okruhu činnosti a cílů pro nejbližší roky. Snaha přesvědčit současné i budoucí partnery, že za své vložené peníze dostanou odpovídající protihodnotu.

Anesteziologie a intenzivní medicína jsou úzce spjaté obory - co přineslo oddělení intenzivní medicíny jako samostatného oboru?

Oddělení oboru intenzivní medicína (IM) a jeho zařazení do seznamu tzv. základních oborů považuji osobně za nesprávné. Ani v převážné většině zemí EU a tzv. západní Evropy není IM jako obor formálně uznán státní autoritou, s výjimkou Španělska a Švýcarska, a i v těchto zemích je vedena diskuze o zrušení oboru „intensive care“ jako samostatného. European Board of Intensive Care Medicine, který je tvořen představiteli a zástupci různých odborností (anesteziologie, pneumologie, kardiologie, urgentní medicíny, pediatrie, chirurgie, traumatologie aj.), definuje intenzivní péči jako soubor činností, což si myslím přesně vystihuje podstatu věci.

Tématem občasných (a nikdy nekončících) debat představitelů některých oborů jsou otázky typu „komu“ patří intenzivní péče, který obor je ten „vyvolený“ atd. Myslím, že absolutně správná a univerzálně platná odpověď neexistuje. Za základní předpoklady poskytování kvalitní intenzivní péče však považuji dva momenty - zaprvé absolvování vzdělávacího programu v dostatečné kvalitě (z hlediska obsahu i délky praxe), tj. zastoupení problematiky intenzivní medicíny ve vzdělávacím programu daného oboru (a zde je zajímavé se podívat na náplně vzdělávacích programů jednotlivých oborů), a zadruhé - práce v intenzivní péči musí být prováděna jako hlavní pracovní náplň.

Co si myslíte, že by bylo dobré ještě změnit?

Jedním z cílů stávajícího výboru ČSIM je připravit podklady pro reformu vzdělávacího programu v intenzivní medicíně tak, aby výsledná podoba (bez ohledu na to, zda intenzivní medicína bude jako samostatný obor zachována či nikoli) byla kompatibilní s projektem COBATRICE (Competency Base Training in Intensive Care), který má být východiskem vzdělávacího programu v intenzivní medicíně pro země EU. ČSIM podpořila projekt COBATRICE jako základ nového kurikula v IM v České republice.

Zkusme nahlédnout do budoucnosti. Můžeme v příštích letech očekávat nějaké převratné změny a inovace na poli intenzivní medicíny?

Nemyslím, že bychom v nejbližších letech byli svědky nějakého převratného objevu, který by zcela změnil směr současné terapie či našeho uvažování u lůžka nemocného. Při určitém zjednodušení je podstata léčebného plánu u kriticky nemocných vždy velmi jednoduchá - jde o zvládnutí vyvolávající příčiny kritického stavu a dočasnou podporu orgánových funkcí. Důraz je stále více kladen na včasnost detekce zhoršení stavu a včasnou intervenci, pokud je tato možná. Tolik diskutovaná individualizace medicíny, průnik molekulární biologie a genetiky do klinické praxe, je zcela fascinující, nicméně se domnívám, že těžiště našeho úspěchu u většiny pacientů je a bude ve správném a hlavně včasném použití běžně dostupných postupů a farmak.

Pane docente, jste ve své každodenní lékařské práci s něčím nespokojen?

Je řada věcí a oblastí, o nichž by se dalo v této souvislosti mluvit. Pokud jsem s něčím výrazně nespokojen, tak dělám vše proto, abych to změnil, ne vždy je to ale možné. Mám-li však odpovědět, tak z pohledu přednosty kliniky mi asi nejvíce vadí pasivita, absence jakékoli zdravé ctižádosti a zájmu o výzkum u mladých lékařů.

Na řadě pracovišť se potýkají s nedostatkem lékařů a s jejich odchody do zahraničí. Jak je tento problém vnímán u Vás?

Vždy jsem podporoval a podporuji možnost získání zahraničních zkušeností, které zásadně změní u většiny lékařů pohled na poskytování zdravotní péče v České republice, chování k pacientům a zejména k uvědomění si faktu, jak mimořádně kvalitní a přitom levnou péči dostávají občané naší země. Osobně zastávám názor, že by každý lékař (pokud mu to jeho osobní situace dovolí) měl strávit část své profesní dráhy v zahraničí.

To, že někteří v zahraničí zůstávají, nevidím jako problém. Je to mimochodem jeden ze způsobů, jak lze
při pokračujícím nedostatku lékařů v určitých profesích zvýšit cenu práce těch, kteří zůstali doma, a postupně tak narovnávat rozdíly ve mzdách, jež ale nejspíš budou ještě dlouho propastné.

Dovolím si odbočit trochu do soukromí. Jak při svém pracovním nasazení relaxujete, zbývá Vám čas na nějaké koníčky?

Brahmsovy skladby, dobré víno a golf s cílem snížit můj handicap a porazit v jamkové hře svého syna.

Prozradíte nám, na čem zrovna pracujete - studie, kniha, odborná práce?

Právě odevzdáváme s kolegy z Plzně do tisku knihu na téma akutní selhání ledvin v intenzivní péči a dále běží práce na dvou dalších knihách. Mám rozepsány tři rukopisy s výsledky výzkumu z naší experimentální laboratoře, s týmem spolupracovníků připravujeme na spuštění multicentrické národní klinické studie na využití hyperoxie v intenzivní péči a dokončujeme návrh konsenzuálního mezioborového stanoviska formulující základní principy poskytování paliativní péče na odděleních typu ARO/JIP.

Pane docente, děkuji Vám za rozhovor.

Mgr. Pavlína Pucholtová
divize Hospital Care

Pavlína Pucholtová
0
Dosud nehlasováno

Čtěte také

Vzdělávací instituce Aesculap Akademie uspořádala sympozium Restart elektivních výkonů, které v přímém přenosu vysílala přihlášeným účastníkům prestižní konference Efektivní nemocnice. Pozvání přijali Roman Kraus, předseda senátního výboru pro zdravotnictví, Jan Bláha, přednosta KARIM Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, a Eckart Mayer, přednosta německé ortopedické kliniky AKH. Připravili jsme tři bloky, ve kterých vždy diskutovali dva hosté.

23.12.2020
Aktuality z B. Braun

Spotify, iTunes, Google Podcasts - na všech těchto platformách si teď můžete poslechnout podcast Medicína od společnosti B. Braun. O zdravotnictví nebo aktuálních tématech v medicíně vyprávějí lékaři, sestry, manažeři, ale i samotní pacienti. Ačkoliv podcast přináší řadu odborných názorů, nepochybně obohatí i posluchače z řad široké veřejnosti.

30.10.2020
Aktuality z B. Braun

Existuje klíč k nalezení optimální úrovně stresu v době koronaviru? K tomu se nám vyjádřil a popsal své zkušenosti z terénu zakladatel projektu #delamcomuzu Mgr. Pavel Pařízek, který v době krize řešil se svým týmem na dennodenní bázi problémy běžných občanů, pracovníků z první linie a fungoval dokonce jako „záchranná stanice“ expatů žijících na území České republiky. V průběhu pandemie se ukázalo, že hlavním stresovým faktorem epidemické krize nebyl jen samotný Covid-19, ale i sekundární dopady pandemie jako obavy o vztahy či práci.

08.07.2020
Aktuality z B. Braun