Vlhké hojení ran je slovní spojení, které se týká ran všeobecně, ale u rány „popáleninové“ je tento způsob léčby zásadou, která se na specializovaných popáleninových pracovištích aplikuje již tzv. od nepaměti (neboli několik desítek let).
Pojem „vlhké hojení ran“ se rozšířil v 90. letech minulého století, a to hlavně s rozvojem firemních provizorních krytů. Následoval projekt „Hojení 21“ i projekty další, ale vše se točilo kolem vlhkého hojení ran. Popáleninová rána je velmi specifická a od jiných ran se odlišuje svojí nestálostí a nestabilitou. Velmi rychle podléhá vlivům okolního prostředí a také vlivům interním, čímž mám na mysli celkový stav pacienta.
Popáleninová rána může být způsobena horkou vodou, párou (opařeniny), ohněm, kontaktem s horkým předmětem (vlastní popálení), chemikáliemi, elektrickým proudem, ionizačním zářením, ale i nízkými teplotami (z vyjmenovaných příčin vyplývá, že výraz popálení je nepřesný a neodpovídající skutečnosti a bylo by logičtější užívat slovní spojení termický úraz). Pro další vývoj rány je velmi důležité, jak je poskytnuta první pomoc a primární ošetření. Je-li to možné, popálené plochy ihned chladíme (vodou, sněhem, ledem), u postižení chemikáliemi provádíme neutralizaci činidla a u omrzlin se naopak postiženou oblast snažíme zahřívat.
Rány po termickém úrazu se člení na:
I. stupeň: bez porušení kožního krytu;
IIa. stupeň: puchýře, spodina rány růžová, vlhká, s kapilárním návratem;
IIb. stupeň : spodina sytě červená nebo bělavá, se zpomaleným kapilárním návratem;
III. stupeň : kůže je avitální.
Postup ošetření termických úrazů
Chlazení rány se provádí tak dlouho, dokud přináší pacientovi úlevu od bolesti. Při primárním ošetření a při znečištění rány ji omýváme většinou mýdlovým roztokem a oplachujeme borovou vodou nebo fyziologickým roztokem. K dezinfekci rány a okolí je vhodný nedráždivý jódový preparát (Betadine, Braunol®) nebo Prontosan®. Nerozsáhlá rána bývá ve většině případů kryta puchýřem různé velikosti. Někdy původně drobné puchýře splývají a vytvářejí velké buly, které mohou např. postihovat celou dlaň. Puchýře nestrháváme, pouze propíchnutím nebo nastřižením porušíme jejich celistvost a vypustíme serózní obsah a vlastní puchýř využijeme jako provizorní biologický kryt rány. Ránu kryjeme mastným tylem, obkladem s dezinfekčním roztokem (Prontosan®, borová voda, fyziologický roztok) a sterilním mulem, který je fixován obinadlem. Dříve často používané elastické obinadlo není vhodné, protože jeho pružná část může při sekreci z rány podporovat vznik G-infekce.
U III. stupně je přístup obdobný, ale na ránu je aplikován buď jódový roztok, nebo antibakteriální krém nebo kryt, který obsahuje příměs jódu (Inadine). V současné době je obsolentní používání kdysi velmi oblíbených přípravků, jako je Genciánová violeť, Višněvského roztok, Novikovův roztok či Brilantová zeleň nebo Foxova mast. Jejich účinky jsou novými přípravky výrazně překročeny a jejich použití může vést i ke stížnostem pacientů na nevhodnou a často i neúspěšnou léčbu. Tento kdysi používaný způsob léčby je pravým opakem naší snahy o vlhké hojení. Pokud jsou puchýře strženy již při vlastním úrazu nebo při provádění první pomoci a jedná se o rozsáhlejší souvislé plochy, je nutné použít kvalitní krytí, které má předpoklady udržet ránu vlhkou. Provizorní krytí jsou umělá (syntetická) či biologická.
Výroba biologického krytí se řídí přísnými pravidly
V roce 2002 byl uveden v platnost zákon Evropské unie o bioimplantátech, který užití biologických krytí nezakazuje, ale stanovuje striktně pravidla pro jejich výrobu, čímž téměř eliminuje jejich spotřebu. Dodržením podmínek se např. cena krytů zvýšila až 23násobně. Biologická krytí se téměř na pět let přestala používat. Firmy zabývající se výrobou umělých krytů velmi pružně zareagovaly na tuto situaci a na trhu se objevilo několik velmi kvalitních provizorních krytí určených na plochy po termickém úrazu. Na našem pracovišti se nejvíce prosadil program Askina® (B. Braun), který zahrnuje širokou škálu výrobků určených pro udržení optimálního vlhkého stavu rány, který podporuje epitelizaci. Nejvíce užívané je krytí THINSite®, které zároveň snižuje spotřebu obvazového materiálu. Krytí je používáno v jakékoliv lokalizaci, včetně obličeje, a jeho fixace je nutná pouze u dětí nebo u neklidných pacientů.
Standardní léčba termických úrazů IIa. a IIb. stupně byla na specializovaných pracovištích v České republice prováděna systémem vlhkého hojení, za použití v té které době dostupných prostředků, tak aby bylo zabráněno vyschnutí rány, a tím i zpomalení spontánní epitelizace. Výzkum na jednotlivých pracovištích a hlavně firemní výroba vedly k zavádění umělých a biologických krytů, které vytvářejí optimální prostředí rány vhodné pro podporu epitelizace, brání vyschnutí a zároveň vzniku infekce.
Souhrn informací o přípravku Braunol
Více informací o přípravku Askina
Více informací o přípravku Prontosan
